Bulharské hory

Bulharské hory - základní informace...

Středem celého území se táhne Stara planina, nazývaná dříve Balkán, která je přirozeným klimaktickým předělem mírného a středomořského podnebí. Ve středu země je mezi jižními výběžky Stare planiny a Thráckou nížinou lesnatá Sredna Gora (Středohoří).V jihozápadní části země se rozprostírají nejvyšší a nejatraktivnější pohoří Rila a Pirin. V Rile je nejvyšší vrchol celého Balkánského poloostrova Mussala (2.925 m) a množství nádherných horských ples. Jen o málo nižší je nejvyšší vrchol alpinského Pirinu, který ve svém názvu skrývá jméno slovanského hromovládce Peruna. Ostrý štít pyramidovitého Vichrenu se totiž tyčí ve výšce 2.914 m nad mořem. Na východ od Pirinu se táhnou rozlehlé Rodopi, které jsou nejstarším pohořím Bulharska vůbec. Zde měl pobývat mýtický Orfeus a narodit se Spartakus. Vynikají zejména mnohými pěknými krasovými útvary. Žije zde také nejpůvodnější obyvatelstvo, které uchovává řadu prastarých zvyků.
Turistický ruch v bulharských horách začal ve 20.letech 20.stol. Dodnes jsou bezkonkurenčně nejnavštěvovanějšími pohořími Rila a Pirin, kde je ucházející turistická infrastruktura. Přechod těchto pohoří lze naplánovat na jeden týden. Do bulharských hor se jezdí opět také lyžovat.Významná střediska jsou Bansko v Pirinu (areál Šiligarnika), Borovec na Rile a Pamporovo v Rodopech.

Nejnavštěvovanější pohoří a jejich nejvyšší vrcholy

Rila (Musala 2.925 m), Pirin (Vichren 2.914 m), Rodopi (Perelik 2.191 m), Stará Planina (Botev 2.376 m), Sredna Gora (Bogdan 1.604 m), Vitoša (Černi vrch 2.290 m).

Značení cest

Počítat se musí s nízkou úrovní turistické infrastruktury. Existuje zde sice několikabarevné značení, není však udržováno a je jen na některých trasách. Mnohde jsou barvy také pomotané a nesouhlasí přesně s mapou. Cesty jsou někdy vytyčeny černo-žlutými tyčemi zimního značení s údajem o azimutu a vzdálenosti k další tyči.

Základní informace o nejčastěji navštěvovaných pohořích:

RILA

Nejvyšší pohoří nejen v Bulharsku, ale i na celém Balkáně. Má povětšinou alpský charakter s ostrými hřebeny, skalními srázy, náhorními plošinami a kotlinami s ledovcovými jezírky. Rila je hydrologickým uzlem, napájí největší řeky Balkánu - Iskar, Maricu, Strumu a další 4 řeky. Na Rile se nachází 145 jezer, největší z nich Smradlivoto ezero, je největším jezerem celého Balkánu. Další jezera: Bistrická ezera, Ribnite ezera, Ledeneto e. (pod Musalou). Rila hraje důležitou roli v bulharských dějinách - často byla centrem odporu proti turecké nadvládě a uchovávala bulharské kulturní dědictví, což dokládá i nejznámnější a nejkrásnější z bulharských manastirů (kláštěrů) - Rilský (založen 927 sv. Ivanem Rilským. Současné místo je 3 km od původního, odkud bylo přemístěno v roce 1335. Poutním místem se stal po přenesení ostatků sv. Ivana z Velikovo Trnova v roce 1469.) Rila patří k nejnavštěvovanějším pohořím. Je nejlépe přístupná, k východištím vedou silnice.rozloha: 2 630 km2
nejvyšší vrch: Musala (2.925 m) - nejvyšší vrchol celého Balkánského poloostrova
charakter: alpský
turistické tipy: Rilský klášter, Stobské pyramidy (pískovcové útvary přikryté skalními klobouky, z dálky vypadají jako hřiby)

PIRIN

Pirin je druhým nejvyšším horstvem (nikoliv druhým největším, tím jsou Rodopi). Jeho rozloha je však oproti Rile jen asi poloviční, takže dojem z něho je jakoby ucelenější. Je charakteristický panoramatickými rozhledy, hlubokými kotlinami a hlavně množstvím jezer (je jich 176, největší je Popovoto j.) v údolních závěrech ledovcového původu (cirkusech). V historii hraje Pirin svou roli v boji proti Turkům a názvy Sandanski či Dolčev připomínají bojovníky za svobodu. Navštěvuje se hlavně severní část, která zabírá asi 3/4 celkového území a je alpinského charakteru, zbytek území není tolik přitažlivý a je podobný našim Jeseníkům. Severní Pirin začíná sedlem Predela (1.140 m.n.m.) a končí Todorovou poljanou (1.883 m.n.m.). Část tohoto území je od r.1987 národním parkem. Tento statut zde sice není tak přísný jako u nás, ale neměli byste tu správně bivakovat, koupat se v jezerech a samozřejmě zakládat ohně. Jsou zde také tři rezervace:

Bajovi Dupki -Džindžirica: leží mezi vrchy Pirin a Banski Suchdol; průchod je možný pouze po značených cestách buď od chaty Javorov nebo z Banského Suchdolu.
Tisata: leží mimo park na jižních svazích v povodí Vlachinské řeky a Strumy; průchod po neznačené cestě spojující město kresno a vesnici Vlachi.
Orelek: leží na východních svazích Středního Pirinu blízko hranic; průchod mezi sedly Todorova poljana a Popovi livadi.rozloha: 1 210 km2
délka: 70-80 km
šířka: 30-40 km
nejvyšší vrchol: Vichren (2.914 m.n.m.)
další nejvyšší vrcholy: Kutelo (2. 908m), Banski Suchdol (2. 884m), Poležan (2. 851m), Kamenica (2. 822m)
charakter: nejvyšší vrcholy vápencové a dolomitové, severní část je mramorová, jižní žulová

RODOPI

Rodopi jsou svou rozlohou druhým největším horstvem Bulharska. Leží na jihu při hranici s Řeckem. Nedosahují takových vrcholů jako Rila a Pirin, ale zaujmou svou mohutností, krásou luk a zdravých lesů. V údolích je celá řada monastýrů. Rodopi se dělí na dvě části. Západní Rodopi jsou vrásněné sřadou hřebenů, kotlin, soutěsek a jeskyní, jsou porostlé listnatými i jehličnatými lesy. Východní část je podobná našim vrchovinám, jsou zde zaoblené hřbety, mělká údolí, a tak tato část není tolik turisticky přitažlivá. Navštěvované jsou především Západní Rodopi.Ale i ty jsou poměrně náročné na orientaci v terénu, neboť turistická infrastruktura zde není tolik propracovaná. Také chat zde není tolik. Je však možné sehnat ubytování v soukromí.Hlavní turistická centra jsou Černatica a Buková planina a lyžařské středisko Pamporovo. V Rodopech žije také nejtradičnější obyvatelstvo dodržující celou řadu starých zvyků a mj. i tzv. Pomaci, Slované muslimského vyznání.

rozloha: 18 000 km2 (z toho v Bulharsku 14 740 km2 )
délka: 240 km
šířka:100 km
nejvyšší vrch: Goljam Perelik (2.191 m)
charakter: rula, vápenec, na západě žula, vyskytuje se i pískovec
výchozí místa: Plovdiv z něhož vedou rozvětvené silnice do rodopských měst a vesnic
turistické tipy: Bačkovski manastir (v údolí Čepelarské řeky, založen v 11.stol, kostely ze 14. a 17.stol.), množství jeskyní, Orfejovy skály (nad Smoljanskými jezery), lázně Pamporovo, Šipka (památník na boje s Turky) ad.

STARÁ PLANINA

Stará planina je nejdelší a nejmohutnější pohoří Bulharska. Její délka je 550 km. Dříve se nazývala od Thráků Chemus a později Balkán (v prabulharštině s významem "raní světlo slunce"). Pohoří se dělí na 3 části: západní, střední a východní. Turisticky nejzajímavější je střední Stará planina, kterou se budeme dále zabývat. Leží mezi Botevgradským sedlem na západě a sedlem Vratnik na východě. Je charakteristická vysokým holým hřebenem v centrální části, střídajícími se průsmyky a sedly, rozložitými hřebeny, širokými pastvinami a kamenitými svahy. Dělí se na několik částí. Nejvyšší vrcholy jsou v Kaloferské planině, kde je také nejvyšší vrchol celé Staré planiny - Botev. Východiště jsou dostupná dopravními prostředky. Hory jsou poměrně dobře schůdné. Ve Staré planině je proměnlivé počasí, neboť toto pohoří je klimatickým a vodním předělem země. Chat je dostatek a jejich úroveň je údajně nejlepší v celém Bulharsku (např.Pascal, Raj, Taža, Levski, Uzana (dříve Partizanska), Izvor ad.).

Střední Stará planina

rozloha: 11 596 km2
délka:530 km
šířka:15-35 km
nejvyšší vrch: Botev (2.376 m)
další vrcholy: Goljam Kademlija (2.276 m), Mlačnija čal (2.254 m), Malak Kademlija (2.228 m)...
charakter: žula, rula, krystalická břidlice, v nižších polohách vápenec, pískovec ad.
výchozí místa: Teteven, Trojan, Gabrovo, Kazanlak, Plaškovci, Gurkovo

SREDNA GORA

Sredna Gora patří k méně známým a opomíjeným pohořím. Je charakteristická zaoblenými tvary bez skal, loukami a bukovými porosty. Je nenáročná, protkaná silnicemi, takže přístupová místa jsou pohodlná. Je dobrým tipem pro návštěvníky mořského pobřeží, kteří zároveň touží po aktivním pohybu.Navštěvovaná je hlavně střední část, která je ohraničena řekami Topolnica a Strjama, na severu nížinami Zlatická a Karlovská a na jihu Pazardžickou a Plovdivskou nížinou. Východištěm je lázeňské město Koprivštica. Po 12 km údolím Krivé řeky je chata Bogdan a po 30 minutách stoupání lze docílit nejvyššího vrcholu Sredne Gory - Bogdanu, odkud je rozhled k Růžovému údolí. Chat je ve Sredne Goře dostatek a jsou na slušné úrovni.

délka:256 km
šířka:46 km
nejvyšší vrch: Bogdan (1.604 m)
další vrcholy: Bunaja (1.572 m), Malak Bogdan (1.531 m), Bratija (1.519 m)
charakter: žula, rula, zřídka vápenec
turistické tipy: Koprivštica, Chisarja - lázeňská historická městečka

VITOŠA

Vitoša se zvedá jako mohutný horský masív asi 10 km jihozápadně od středu Sofie, jejíž předměstí je také východištěm do pohoří. Pod jejími svahy je sofijská kotlina. V pohoří je 10 vrcholů vyšších než 2000 m. Vrcholová část má podobu náhorní planiny, která je rozčleněna na severní, centrální, východní a severozápadní hřeben. Vitoša je národním parkem. Je ideální pro pěší turistiku a lyžařské sporty.

rozloha: 244 km2
délka: 20 km
šířka:18 km
nejvyšší vrch: Černi vrch (2.290 m)

LYŽOVÁNÍ

V Bulharsku se lyžuje od prosince do dubna. Nejsnáze dosažitelná lyžařská oblast je Vitoša nad Sofií, ale nejvyhledávanějším místem pro lyžování je Borovec na Rile, 70km jižně od Sofie, který má nejvyšší sjezdovky. Oblíbeným místem zájezdů je též Pamporovo v Rodopech se 17,5 km lyžařských svahů a 34 km běžkařských drah. Na Pirinu je středisko Bansko a 11 km od Banska je vzdálen areál Šiligarnika, vybudovaný pod vrcholem Todorka (2.746 m). Jsou zde dvě sjezdovky (dlouhé 2,5 km a 1,4 km) a veškeré lyžařské zázemí (lanovka, servis, půjčovna, úschovna, občerstvení atd.) Ceny skipasů by se měly pohybovat kolem 11Lv na den. Zimní zájezdy do Bulharska pořádají i naše CK.